Русский English

JMÉNO: HESLO:

Elektrotechnický průmysl v České republice

Novodobá historie českého elektrotechnického průmyslu je velmi bohatá, během posledních dvaceti let došlo k zásadní restrukturalizaci většiny výrobní základny a zlepšila se nejen produktivita práce, ale i jakost výrobků. Inovační úroveň českých výrobků dovoluje nacházet stále nové náročné trhy. V globalizovaném prostředí světového obchodu jsou naše výrobky konkurenceschopné a při stále zvyšujícím se objemu výroby roste obchodní výměna.

Elektrotechnický průmysl se vyznačuje:
  • kompletačním charakterem produkce při vytváření předpokladů pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a v energetice
  • významným podílem dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž
  • širokým spektrem technologických procesů
  • výrazným podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií
  • využitím logistických sítí nadnárodních společností
  • vysokým podílem využití vědy a výzkumu v produkci výpočetní a digitální komunikační techniky i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, vývoji i ve výrobě.



Elektrotechnický průmysl se podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu České republiky jako celku cca 15,5 %. Díky tomuto podílu, tvorbě přidané hodnoty i zaměstnanosti patří elektrotechnickému průmyslu 2-3 pomyslné místo mezi nejvýznamnějšími subodtvětvími České republiky. Přestože elektrotechnika pocítila negativně projevy hospodářské krize a oslabila, stále zaměstnává cca 180 tis. zaměstnanců a krize nemá pouze negativní dopady, ale přispívá k další restrukturalizaci výrob, k vyšší specializaci a k orientaci na nové inovované výrobky, s vyšší přidanou hodnotou.


Český elektrotechnický průmysl a jeho struktura

Podle standardní klasifikace produkce je výroba v elektrotechnickém průmyslu rozdělena následovně:

30 – Kancelářské stroje a počítače (výpočetní technika);
30.01 - Kancelářské stroje a jejich díly;
30.02 - Počítače a ostatní zařízení pro zpracování informací, jejich díly, instalace a montáže

31 – Elektrické stroje a zařízení (silnoproudá elektrotechnika);
31.1 - Elektromotory, generátory a transformátory;
32.2 - Elektrická rozvodná, řídící a spínací zařízení;
31.3 - Izolované kabely a vodiče;
31.4 - Akumulátory, primární články a baterie;
31.5 - Elektrické zdroje světla a svítidla;
31.6 - Elektrická zařízení jinde neuvedená;

32 – Rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje (AV technika, elektronické součástky)
32.1 - Elektronky a jiné elektronické součástky;
32.2 - Rozhlasové a televizní vysílače; přístroje pro telefonii;
32.3 Rozhlasové a televizní přijímače, přístroje na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu;

33 – Zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje, průmyslové služby a práce (Přístrojová a automatizační technika)
33.1 - Zdravotnické přístroje a zařízení, chirurgické a ortopedické prostředky;
33.2 - Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení;
33.3 - Zařízení pro řízení průmyslových procesů;
33.4 - Optické a fotografické přístroje a zařízení
33.5 – Časoměrné přístroje.

Silnoproudá elektrotechnika

Elektrické stroje a přístroje mají ve struktuře české elektrotechniky stabilní postavení. Hlavními produkty jsou tradičně elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče. V posledních letech se k těmto komoditám připojila, zejména na základě realizovaných zahraničních investic i produkce elektrického vybavení pro automobilový průmysl. Technická úroveň výrobků a služeb dosahuje světového standardu. Nachází odbyt především v zemích Evropské unie. Podniky působící v silnoproudé elektrotechnice zaměstnávají 58 % pracovníků elektrotechniky v ČR. Zahraničně obchodní bilance v této komoditě je tradičně aktivní. Zahraniční vlastníci velkých výrobních subjektů provedli potřebné modernizace technologií, zlepšili organizaci výroby a zejména přinesli nová obchodní spojení. Silnoproudá elektrotechnika se v minulém období podílela cca na 50 % na výrobě českého elektrotechnického průmyslu, ale vlivem vyššího nárůstu výroby v dalších odvětvích elektrotechniky tento podíl sice poklesl, ale objemem výroby a přidanou hodnotou stále silnoproudá elektrotechnika patří mezi nosné obory.

Výpočetní technika

Většina výrobních podniků v tomto oboru byla vybudována na „zelené louce“, v omezeném rozsahu byly využity také objekty bývalých podniků. Tyto společnosti jsou značně ovlivněné globalizací či vstupem zahraničního kapitálu. Firmy převážnou většinu vyrobených počítačů exportují na světové trhy. Česká republika se prostřednictvím nadnárodních společností zařadila mezi teritoria s rozvinutou produkcí konkurenceschopné výpočetní techniky. V České republice jsou úspěšné i softwarové společnosti a to nejen v souvislosti s lokalizací světových programových produktů či s dodávkou těchto služeb pro české podniky či veřejnou správu.


AV technika, elektronické součástky

Ve výrobní základně elektronických součástek a telekomunikací došlo k výrazným změnám. Vznikly nové výrobní jednotky, změnil se sortiment výroby, byly modernizovány kapacity na výrobu zařízení pro kompletaci vyšších telekomunikačních systémů, rozhlasových i televizních vysílačů a přenosových systémů, byla vybudována nová výrobní centra nadnárodních společností.


Přístrojová a automatizační technika

Na rozdíl od ostatních odvětví elektrotechniky nebyl v této skupině zaznamenán tak výrazný vstup zahraničního kapitálu. Na tuzemském trhu ale působí většina významných světových společností, které se produkcí a dodávkami měřící, regulační, automatizační a zdravotnické techniky zabývají. Zajišťují nejen vlastní dodávky, ale i projekci a servis. Výrobky automatizační techniky mají vysokou inovativní úroveň a díky delšímu inovačnímu cyklu se stávají prioritou české elektrotechniky. Proto Českomoravská elektrotechnická asociace ve spolupráci s Veletrhy Brno a.s. připravila veletržní produkty zaměřené na vize v automatizační technice a na stále rozvíjející se digitální nástroje, umožňující směřovat k „digitální továrně“.


Českomoravská elektrotechnická asociace působí jako jediný zaměstnavatelský svaz v elektrotechnických a elektronických oborech. Vývoj počtu zaměstnanců snad nejvěrněji odráží dynamiku růstu elektrotechniky v ČR. Po vzniku České republiky v roce 1993 pracovalo v českém elektrotechnickém průmyslu cca 65 tisíc zaměstnanců. Největší meziroční přírůstky byly v roce 1997, před vstupem České republiky do EU. V letech 2007 a 2008, před nástupem hospodářské krize byl staqv pracovníků nejvyšší, dosahoval 188 tis. pracovníků.


Přesto, lépe než zaměstnanost, jednotlivé obory lépe charakterizuje dosažená produktivita práce. Pokud posuzujeme výpočetní techniku pouze v oblasti technického vybavení, není zde dosahována produktivita jako u oborů, které jsou v České republice tradiční a kde je nejvyšší inovační potenciál. Jsou to zejména obory silnoproudé techniky a obory spojené s automatizační , regulační a měřící technikou.


Ekonomické údaje o českém elektrotechnickém průmyslu, respektive o zpracovatelském průmyslu, zveřejňuje Český statistický úřad na stránkách www.czso.cz a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na stránkách www.mpo.cz (soubor Panorama českého zpracovatelského průmyslu).

Rok 2010 je pro českou elektrotechniku významný ze dvou pohledů. Před dvaceti lety byl zahájen rozsáhlý proces restrukturalizace výrobních oborů v souvislosti s přechodem z centrálně plánovaného na tržní hospodářství. Není náhodou, že právě před dvaceti lety se souběžně obnovovala podnikatelská demokracie a byla obnovena svazová činnost, vedoucí k založení elektrotechnické asociace.

Nyní po dvaceti letech, vlivem světové globální krize, dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Opětovně narůstá zájem o obory, které v České republice byly tradiční, zejména v oblasti silnoproudé elektrotechniky, měřící, automatizační a regulační techniky. Tyto obory jsou současným hospodářským děním ovlivněny nejméně a nalézají v nich uplatnění vysoce kvalifikovaní pracovníci. Krize se tak stává i příležitostí posílení perspektivních oborů.

31.7.2010

František Hýbner
ředitel asociace